5. díl: Růženka podruhé: návštěva tety

Na Růženku se usmálo štěstí.

Na Růženku se usmálo štěstí. Její drogově závislá maminka se o ni nedokáže postarat, ale má sestru, která by si Růženku ráda vzala k sobě. Jen žije v zahraničí. Ale domluvíme se, že přijede do Česka, aby se s malou seznámila.

A tak Růženčina teta jezdí k nám na návštěvy. Vždy si Růženku nakrmí, přebalí, hraje si s ní, bere ji na procházku. Holčička ji pomalu zahrnuje mezi své lidi. Směje se na ni a já mám radost. To je na mojí práci to krásné: vidět, jak se tvoří nová rodina.

Ve chvílích, kdy malá spí, si s tetou povídáme. I mezi námi se rodí vztah. Jako pěstounka na přechodnou dobu tu nejsem jen pro dítě, ale také pro jeho budoucí pečovatele. 

I oni potřebují, aby se jim někdo věnoval, neboť celá situace je velmi emočně náročná. Pěstoun je v tomto trojúhelníku tím, kdo má nastolit pohodu a přátelskou atmosféru, aby dítě i noví rodiče cítili, že je vše v pořádku, a mohli se v klidu sbližovat.

Po poslední návštěvě odvážíme s Růženkou tetu na vlak. Loučí se s malou a já s ní. Objímám tetu a impulzivně jí dávám pusu. Vím, jak jí je. Vím, že ji za tři dny čeká soud, který rozhodne, zda si už bude moci Růženku konečně odvézt domů. 

Také byste chtěli svou náruč nabídnout opuštěnému dítěti? Přechodných a dlouhodobých pěstounů stále v Česku není dost a spousta dětí tak zbytečně svá nejdůležitější raná léta tráví v ústavech.

Zkuste nám nezávazně napsat o víc informací na info@dikypestounstvi.cz nebo zavolejte na 777 440 338, jsme tu jen pro vás. 

Děkujeme, že nám pomáháte hledat dětem nové rodiny.